Typ 2
Potřebný Altruista
- Touží
- Být „potřebný“
- Bojí se
- Z toho, že ho nikdo nebude potřebovat a mít rád pro to, kým je
Jak spolu souvisí na kruhu
Stejný typ: rozumíte si do hloubky, ale máte i stejná slepá místa.
Co je k sobě táhne
Dvě dvojky se přitahují vřelostí, pozorností a štědrostí. Obě vidí, co druhý potřebuje, a rády mu to dají. Vedle sebe se cítí hýčkané a milované. Jako partneři jsou ale vzácnější než jako přátelé. Kdo je „v oboru dávání“, obvykle hledá někoho, komu by pomáhal.
Dvojky rády pomáhají druhým k úspěchu a sdílí slávu ze zákulisí. Ve dvojici dvou dvojek ale není nikdo, kdo by šel dopředu. Pár se proto často nejlépe semkne kolem společného projektu: firmy, rodiny, dobré věci.
V čem si sedí
- Hodně pozornosti, něhy a péče.
- Společná radost z pomáhání a sdílení.
- Bohatý společenský život a přátelé.
- Obě rozumí potřebě být potřebný.
- Kolem společného cíle spolu dokážou neuvěřitelně moc.
Kde to drhne
- Obě dávají a čekají, a nikdo neřekne, co chce.
- Každá chce, aby šla dopředu ta druhá: „Musím jít první?“
- Říct si o pomoc je pro obě trapné.
- Potlačené potřeby se nakonec projeví výbuchem.
- Inspiraci mohou začít hledat mimo domov.
Když se to zadrhne
Typický zádrhel je tichý pat. Každá čeká, že ta druhá bude tahoun, každá chce být až v podpůrné roli. Obě se nudí, protože není komu pomáhat, a jsou na sebe netrpělivé, protože bez cizí potřeby nevědí, kým být. Potlačené potřeby nakonec vybuchnou a obě se cítí trapně, že vůbec nějaké mají.
Vztah dvou dvojek potřebuje nový význam slova „vztah“. Nejde o popírání vlastních potřeb ani o to, být neustále u druhého. Jen polovina vztahu se dá postavit na podpoře partnera. Druhou polovinu tvoří vlastní rozvoj.
Rady pro dvojici
- Říkejte si přímo, co potřebujete, bez čekání a náznaků.
- Střídejte se v dávání a přijímání a učte se přijímat bez výčitek.
- Neberte to, že druhý něco nevycítil, jako důkaz nelásky.
- Každá mějte vlastní cíl, ne jen ten společný.
- Učte se být chvíli samy, bez potřeby někomu pomáhat.
Spolupráce v práci
Jako partneři jsou dvě dvojky vzácné, v práci ale fungují velmi dobře. Úkol pro ně může být jako třetí osoba: má potřeby, dává identitu a energii. Mohou soutěžit o to, kdo je nepostradatelnější. Funguje to, když má každá stejně důležitou roli.
Dvojky jsou citlivé na kritiku. Když utrpí jejich hrdost, brání se: „To nebyla moje chyba.“ Pomáhá ujistit je, že vztah není v ohrožení, a oddělit hodnotu člověka od hodnocení práce. Je dobré jasně popsat role a pravidla postupu. Dvojka pak nemusí nic řešit oklikou a nemá pocit, že ji někdo vynechal.
