1 a 2ve vztahu

Jsou to sousedé na kruhu, takže každý je pro druhého možným křídlem. Mají hodně společného a často si rozumí bez vysvětlování.

Jedničce lichotí pozornost a vřelost dvojky. Dvojka je často ta, kdo udělá první krok, a tím překoná ostýchavost a kritičnost jedničky. Dvojka vidí, co jednička potřebuje: víc radosti, víc pomoci, víc uvolnění. A ráda jí to dá.

Dvojku zase přitahuje spolehlivost a pevné hodnoty jedničky. Jednička dává lásku najevo zodpovědnými činy a v citově bouřlivých chvílích je pro dvojku kotvou. Obě chtějí být „dobrými lidmi“, jen každá jinak: jednička tím, že dělá věci správně, dvojka tím, že pomáhá.

• Společná snaha dělat dobro a starat se o ostatní.
• Jednička dává vztahu strukturu, dvojka teplo a společenský život.
• Dvojka pomáhá jedničce povolit a užít si chvíli.
• Jednička pomáhá dvojce myslet na hranice a na sebe.
• Obě dobře rozumí zklamání a umí se v těžkých chvílích podržet.

• Jednička pracuje přesčas, dvojka strádá bez pozornosti a něhy.
• Jednička kritizuje a dvojka to bere jako odmítnutí.
• Dvojka pomáhá a čeká ocenění, jednička ho zapomene dát.
• Jednička vnímá pomoc dvojky jako zasahování nebo manipulaci.
• Jedničce se těžko přijímá pomoc: „Tohle musím zvládnout bez pomoci.“

Když jednička pod tlakem uteče do práce, dvojka zůstane bez kontaktu: strohé „dobré ráno“, žádný telefonát přes den, přesčasy. Dvojka si začne říkat „Kde vlastně stojím? Nejsem na prvním místě?“ a začne o pozornost bojovat. V nejhorší chvíli pak dvojka působí nestabilně a jednička rigidně. Jednička přidává pravidla, aby zvládla chaos, dvojka se proti pravidlům bouří.

Pomáhá, když dvojka pochopí, že práce je způsob jedničky, jak zvládá vztek, a nebere to jako odmítnutí. A když jednička pochopí, že potřeba pozornosti není nic špatného ani lehkomyslného.

• Říkejte ocenění nahlas a často. Pro dvojku je to palivo.
• Dělejte malá gesta náklonnosti, i když vám přijdou zbytečná.
• Kritiku balte do laskavosti a mluvte o věci, ne o člověku.
• Dovolte dvojce, aby se o vás postarala, a přijměte to s vděkem.
• Když utíkáte do práce, řekněte, co se ve vás děje.

• Říkejte přímo, co potřebujete, místo abyste čekali, že si toho jednička všimne.
• Neberte věcnou kritiku jako odmítnutí lásky.
• Vezměte na sebe část odpovědnosti za problém a dohodněte se na rozumných pravidlech.
• Respektujte, že jednička potřebuje dělat věci po svém a pořádně.
• Ozvěte se včas, ne až když jste na konci sil.

V práci se doplňují: jednička hlídá kvalitu a postupy, dvojka vztahy a atmosféru. Často se samy rozdělí tak, že jednička vede a dvojka pomáhá. Funguje to dobře, když je jednička vstřícná: dvojka pak umí být velmi pečlivá a výkonná.

Jednička jako šéf se soustředí na dovednosti a postupy a přehlíží, jak se lidé cítí. Dvojka si toho všimne, ale nemusí to říct. Pomůže, když se dvojka odváží přinést návrh. Dvojka jako šéf zase pracuje s oblíbenci a nálady, což jedničku znejistí. Jednička chce férové ocenění bez toho, aby se o něj musela hlásit, a dvojka by po výbuchu měla říct: „Tohle bylo ode mě moc.“